Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Anketa

Těšíte se na jaro?

Celkem hlasů:
26
Hlasování začalo:
8. 2. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Vidice

Obec Vidice je položena při severním okraji domažlického okresu na komunikaci spojující H.Týn s Borem u Tachova. První z vidických zemanů Dobrohost je uváděn v roce 1362. Po něm následoval Konrád. Obě uvedená osobní jména upomínají na rod Zemanů ze sousední Mělnice. Na vidické tvrzi se potom často střídali příslušníci různých méně významných šlechtických rodů, např. z Kočova, Kratic, Kračína a Merklína. Před rokem 1512 byly Vidice připojeny k nedalekým Bernaticím. Od pol. 16. století do roku 1630 drželi Vidice Černínové z tasnovické větve, kteří mimo Tasnovic vlastnili také Mělnici a Slatinu. V roce 1654 je jako majitelka samostatného vidického statku uváděna Sibyla Maxmiliána Štampachová. K Vidicím náležely vsi Libosváry, Pavlovice a část Dubce. Na statku žilo celkem 29 osedlých a 20 pohořelých a nově přistěhovaných hospodářů. Roku 1757 náleželo 8 hospodářů z Vidic k panství Ostrov, větší část vsi se 34 hospodáři patřila k nedaleké Olešné spravované z lowen- steinského Boru. V roce 1930 zde stálo 46 usedlostí obydlených 230 obyvateli. V současné době tady ve 32 domech žije 145 obyvatel.

Ves je rozložena v kotlině kolem prameniště potoka Slatiny. Na výrazné terénní hraně vystupující nad severní stranou návsi stával panský dvůr. Jeho objekty byly zčásti odstraněny po roce 1970. Pamětníci vypravují o rozsáhlém sklepě, jehož valená klenba nešla prorazit a proto byl ponechán pod vrstvou destrukce. Zde stávala patrně stará tvrz, která je jako stavba s kruhovým příkopem zakreslena ještě na mapě josefovského vojenského mapování z let 1764 – 1768. Na návrší směrem k návsi stávaly do roku 1988 mohutné objekty stodoly a stáje, kdy pak ustoupily plánovaným stavbám rodinných domků. Z plánovaných devíti domků byly postaveny pouze tři.

Severně od vsi v polích při cestě do Bernartic stojí kostelík sv. Apolény. Prostou stavbu bez výrazných slohových prvků tvoří plochostropá loď a klenutý polygonální presbytář doplněný po stranách o sakristii. Kostel obsahuje zařízení ze 2. pol. 17. stol. a 1. pol. 18. stol. Doba a pohnutky, které ke vzniku kostela vedly, jsou nejasné. Soudobá odborná literatura uvádí jeho středověký původ. Zdá se však, že polygonální závěr je pouze konzervativním prvkem stavby vybudované teprve v baroku. Je proto velice pravděpodobné, že kostel sv. Apolény vznikl jako barokní poutní kostelík v 17. století. Blízké analogie můžeme spatřit v poutním kostele sv. Apolény u nedaleké Přimdy, který byl vysvěcen r. 1670. V roce 1857 byl vidický kostelík opraven borskými Lowensteiny. Obnova fasády a střešní krytiny proběhla v letech 1994 – 1995. Západně od silnice na obec Libosváry v úbočí vrcholu Sedlo jsou patrny pozůstatky po dolování železné rudy.

V obci je obchod se smíšeným zbožím. Dále je zde hospoda, kde se konají různé společenské akce. Žáci plní povinnou školní docházku v ZDŠ v Horšovském Týně, kam jsou dopravovány linkovým autobusem.Děti v předškolním věku navštěvují mateřskou školku v nedalekém Miřkově. V obci má také sídlo zemědělská firma, která obhospodařuje přilehlé pozemky.